|
|
Deep learning for tree line ecotone mapping from remote sensing data
Dvořák, Jakub ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Lefèvre, Sébastien (oponent)
Hluboké učení se v posledních letech stále více uplatňuje v dálkovém průzkumu, především jako klasifikační algoritmus. První část této práce popisuje hluboké neuronové sítě používané pro klasifikaci v dálkovém průzkumu a možnosti jejich využití. V této části práce jsou diskutovány i implementace hlubokých modelů ve vybraných geografických softwarech. Teoretická zjištění z první části práce jsou ověřena pomocí dvou hlubokých konvolučních sítí typu "Encoder-Decoder" - U-Net a její navrhovaná adaptace KrakonosNet. Tyto sítě jsou využity pro klasifikaci smrků a kosodřeviny v oblasti krkonošské horní hranice lesa. Normalizovaný digitální model povrchu je využit k tvorbě dostatečného množství trénovacích dat a klasifikace samotná je provedena pouze na základě optických dat s velmi vysokým prostorovým rozlišením. Výsledná klasifikace je porovnána s několika tradičními metodami, konkrétně se jedná o klasifikátor maximální pravděpodobnosti, náhodný les a metodu podpůrných vektorů. U-Net i KrakonosNet dosáhly na tomto datasetu výrazně lepších výsledků a budou následně využity pro potřeby souvisejícího výzkumného projektu. Klíčová slova hluboké učení, U-Net, Krkonoše, klasifikace, mapování vegetace, smrk ztepilý, borovice kleč, ortofoto
|
|
|
Zhodnocení přirozeného generativního zmlazení borovice kleče v NPR Praděd (CHKO Jeseníky)
Pálka, Ondřej
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem aktuální schopnosti generativní reprodukce porostů borovice kleče (Pinus mugo Turra) v NPR Praděd a determinaci faktorů ovlivňujících úspěšnost generativního zmlazování. V práci je řešen výskyt semenáčků kleče v závislosti na disturbanci travino-bylinné vegetace, vzdálenosti od rodičovského porostu a mocnosti horizontu A. Práce se rovněž zabývá vlivem konkrétního druhu travino-bylinné vegetace na výskyt semenáčků. Z výsledků vyplývá, že čím větší je míra disturbance a zároveň čím menší je vzdálenost od rodičovského porostu, tím je zaznamenán vyšší výskyt semenáčků. Dále bylo zjištěno, že nejčastějšími druhy vegetace, ve kterých vyrůstaly semenáčky, byly Nardus stricta a Avenella flexuosa.
|
|
|
Citlivost letokruhových řad borovice kleče a smrku ztepilého ke klimatickým parametrům horní hranice lesa
Mikušková, Jana
Dřeviny rostoucí na horní hranici lesa mohou sloužit jako citlivý indikátor změny klimatických parametrů souvisejících s probíhající změnou klimatu. Pro pochopení fungování horní hranice lesa je klíčové pochopení rozdílů mezi stromy a keři rostoucími v tomto ekotonu. Proto se předkládaná diplomová práce zabývá studiem letokruhových řad smrku ztepilého a borovice kleče a jejich odezvou na klimatické parametry. Vývrty ze smrků a výřezy z kleče byly odebírány na lokalitách při horní hranici lesa v NPR Praděd v CHKO Jeseníky. Byly vytvořeny indexované stanovištní chronologie pro smrk a kleč s využitím různých standardizačních metod letokruhových křivek (Spline, Negativní exponenciála, Ar, Mean, Friedman). Pro následné dendroklimatologické analýzy byla vybrána chronologie, jejíž křivky byly standardizovány metodou Spline. Následně byly zjišťovány korelace indexovaných šířek letokruhů s měsíčními klimatickými proměnnými (průměrná teplota, úhrn srážek, PDSI – Palmerův index sucha). Tyto korelace byly zjišťovány jak pro celé období chronologie dohromady, tak i zvlášť pro sekvence klouzavých časových úseků v rámci chronologie. Bylo zjištěno, že na radiální růst smrku mají vliv zejména teploty ve vegetačním období (květen až červenec) a v listopadu v roce předcházejícím tvorbě letokruhu. V případě měsíčních úhrnů srážek byla zaznamenána jejich pozitivní korelace s radiálním růstem smrku pouze v měsíci březnu a v případě PDSI nebyly zaznamenány žádné významné korelace. Na růst kleče mají vliv teploty na začátku vegetačního období (červen) a v říjnu v roce předcházejícím vzniku letokruhu, srážky kleč negativně ovlivňují v říjnu, PDSI na růst kleče vliv nemá. Výsledky tak odpovídají názorům, že nejdůležitějším faktorem pro růst stromů v oblasti horní hranice lesa jsou teplotní podmínky, kterými naopak keře tak významně ovlivňovány nejsou. Úhrn srážek ani sucho nejsou pro dřeviny tohoto ekotonu limitující.
|
|
|
Radiální růst borovice kleče na horní hranici lesa v CHKO Jeseníky
Jakubcová, Vanda
Předkládaná bakalářská práce se zabývá studiem reakce keřů na klimatické podmínky při horní hranici lesa. Jako zástupce keřů byla vybrána borovice kleč (Pinus mugo Turra). Na lokalitě NPR Šerák-Keprník v CHKO Jeseníky byly odebrány kruhové výřezy z 32 jedinců kleče. Výřezy byly zbroušeny a byly změřené šířky letokruhů. Průměrné stáří jedinců dané lokality je 70-80 let. Pomocí 4 metod standardizace (negativní exponenciály, mean, friedman a RCS) byl z letokruhových řad odstraněn věkový trend a z jednotlivých typů standardizace byly vytvořeny stanovištní chronologie. Výsledné chronologie byly korelovány s klimatickými daty (teploty, měsíční úhrn srážek a Palmerův index sucha) a následně byl analyzován klimatický signál v letokruzích borovice kleče. Bylo prokázáno, že na růst keřů borovice kleče na dané lokalitě mají především vliv teploty ve vegetačním období (květen, červen, červenec). Srážky mají vliv na růst keřů dané lokality především v podzimních měsících (září, říjen). PDSI má spíše negativní vliv na růst borovice kleče při horní hranici lesa.
|
|
|
Vliv struktury vegetace na její expanzi na příkladu borovice kleče
Růžičková, Veronika ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá vlivem struktury borovice kleče na její expanzi v nejvyšších částech Krkonoš. Cílem bylo zjistit, jak tento a jiné faktory expanzi ovlivňují. Za tímto účelem byly v 68 čtvercích zvektorizovány porosty kleče na základě ortorektifikovaných leteckých snímků z let 1964 a 2015. Následně byla zjištěna změna plochy porostu borovice kleče, délka okrajů porostu v roce 1964, průměrný sklon a nadmořská výška v jednotlivých čtvercích. Pomocí korelační analýzy byl zjištěn vliv jednotlivých proměnných na změnu plochy. Tyto proměnné byly dále použity při sestavení modelu mnohonásobné lineární regrese. Výsledky ukázaly, že porost borovice kleče ve sledovaném období vzrostl. Největší vliv na expanzi má délka okrajů v roce 1964, tedy členitost, jejíž dopad je pozitivní. Podobně silný vliv má sklon povrchu, který expanzi ovlivňuje negativně. Podobných výsledků dosáhli i jiní autoři.
|
|
|
Klimatický signál v letokruhových chronologiích borovice kleče
Samusevich, Alina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Borovice kleč (Pinus mugo Turra (sensu lato)) je keřem rostoucím nad hranicí lesa v pohořích jižní, střední a východní Evropy. Kleč je dobře přizpůsobená na extrémní horské prostředí a často tvoří výškový vegetační stupeň 250 - 300 m. Diplomová práce byla řešena v Krkonoších na základě letokruhových vzorků borovice kleče, které byly dále porovnané s chronologiemi smrku ztepilého. Vzorky kleče byly odebrány s využitím metody sériových řezů ze čtyř lokalit v různé nadmořské výšce ze Sněžky a Stříbrného hřbetu. Následná analýza vzorků byla provedena s použitím různých standardizačních metod za účelem zjištění nejvhodnější metody pro analýzu odezvy růstu keřů na klimatické proměnné. RCS standardizace a standardizace průměrováním sérií z jedné lokality odrážejí nejsilněji klimatický signál který obsahují chronologie kleče. Přednost těchto metod vyplývá z jejich schopnosti odrážet podmínky růstu na rlzných stanovištích. Výše položené lokality se vyznačují relativně silnou korelací růstu s teplotami vegetačního období, v případě lokalit ležících při horní hranici lesa podobný signál není zřejmý. Množství srážek významně ovlivňuje růst keřů během vegetačního období (obzvlášť v měsíci červenci) i také na jaře kdy je dostatek vody důležitý pro zahájenéí růstu. Na výše položených lokalitách Pinus mugo se...
|
|
|
Mapování současného stavu vegetace při horní hranici lesa na území NPR Praděd
Vršanová, Marie
Cílem diplomové práce bylo zjistit současný stav vegetace nad horní hranici lesa na území NPR Praděd prostředky dálkového průzkumu Země (DPZ). Konkrétně se práce zaměřuje na stav a rozšíření borovice kleče (Pinus mugo Turra) na území nad horní hranicí lesa vrcholu Pradědu. K mapování byly využity dva druhy leteckých snímků z roku 2000 a 2012 a družicové snímky Landsat 7 (2000) a Landsat 8 (2013). Ke zpracování obrazu byly využity přístupy řízené i neřízené klasifikace a také metody "Per-pixel" a objektové klasifikace. Všechny použité klasifikace potvrdily rozšiřování klečových porostů do alpínského bezlesí. Jako nejpřesnější metoda vychází řízená objektová klasifikace.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.